Login/Logout | Profile | Help |
Last 1|Days | Search | Topics
Archive through October 24, 2005

Hitguj » Views and Comments » Relationships » नवरा, बायको, संसार, तडजोड इ. » He kadhi badalnaar » Archive through October 24, 2005 « Previous Next »

Chandya
Thursday, October 20, 2005 - 8:28 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

AaiXaYaÊ [tka vaOiXvak saarasaar ivacaar p`%yaok jaNa kÉ laagalaa tr &anaoXvaraMcao psaayadana filat naahI ka hÜNaarÆ
‘maI krtÜ tÜ ³AavaXyak´ Kca-Ê dusaro krtat tI ]QaLp+I’ AXaI sava-saaQaarNa maanaisakta sava-~ idsauna yaoto. pNa (a cacao-cyaa inaima<aanao inadana kahI Aacaarp`vat-na Jaalao tr tohI nasao qaÜDko.



Peshawa
Friday, October 21, 2005 - 3:46 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

(2) if you spend on .... less people can afford it. <<<<<

ha view jara simplistic vaaTt naahI kaÆ and how 1) is related to 2)? could you elaborate please?

GS1 tuJyaaXaI sahmat ... Aaplaa tÜ baaL\yaa dusayaa-ca to kaT- hoca Kr... p`%yaokanao BaivaYyaatIla maanavatocaa ivacaar ka kravaaÆ ho hI kQaI malaa samajalao naahI ... AsaÜ

Aschig
Friday, October 21, 2005 - 4:09 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

peshwa, 1 and 2 are not related. Just two reasons to spend meaningfully.

Your view that there is no reason to think about the future is one of the mutating thoughts that is taking roots. Earlier people cared more about passing on their genes (without quiet realizing that) and in this way they preserved themselves and had to think about the future at least of their near ones.

But now more and more people are living in the present, often even deciding to not have children etc. and thus not really worrying about passing their genes (i.e. reincarnating in a slightly varied form) or worrying about the future.

I believe that there is no "correct" way to think (about anything). But, *if* you do care about the future, *then* being careful about what you do (and where you spend) is a good way to start.

Peshawa
Friday, October 21, 2005 - 6:20 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

do you mean *if* you do care about the future, *then* being careful about what you do in the present is a one out of many different possible steps that one can take...

under the assumption that a high correlation exists between what you do at present and what happens in the future. ?

sorry this is not the topic of this bb but its interesting to read his views...

Papalet
Friday, October 21, 2005 - 7:15 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

kaqyaakUT Jaalaa . Aata ho badlaNaar kQaI Æ

Paragkan
Friday, October 21, 2005 - 1:19 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

‘p`Xna t<vaacaa Aaho’ ro .. AaiNa t<va ho hI saapoxaca Aaho. :-)

Rachana_barve
Friday, October 21, 2005 - 6:11 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

p`%yaok gaÜYTIlaa maanavatocya Baivatvyaacaa saur doNyaacaI kahI garja naahI. eKadI gaÜYT malaa pTt naahI mhNaUna maI tI krNaar naahI.. dusara kahI ka kronaa. %yaanao malaa ivacaarla tr %yaalaa maI saaMgaona kI tuJa ksa cauk Aaho. tÜhI malaa maaJa ksa cauk Aaho to pT}na do[la. AaiNa Aaplaa tÜ baaL\yaa AaiNa dusaáyaaca to karTM p`%yaokalaa vaaTNaarca. to sahajaIkca Aaho. p`%yaokjaNa Aapaplyaa view maQyao barÜbarca AsatÜ.
Ô> ekmaokaMvar Aapaplyaa gaÜYTI laadu nayaot mhNajao Jaala..


Pardesi
Saturday, October 22, 2005 - 1:47 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

ija esa 1 Ê

tumacyaa pÜsT laa KUp ]iXara ]<ar dot Aaho. Aata tr tÜ ivaYaya hI badlalaa Aaho.

dhavaIlaa 100 maa@sa- sansËuta cyaa poprmaQyao XaovaT cao dÜna p`XNa mhNajao sansËut maQyao paz\yapustkabaahor Asalaolao ]taro AaiNa XlaÜk BaaYaantrasaazI Asat. malaa tÜ XlaÜk sarava­ poprmaQyao Anaok vaoLa BaoT do}na gaolaa. [qao Amaoirkot malaa XlaÜk XaÜQaNao kizNa Aaho. pNa maI imaLlyaasa jaÉr tumhalaa pazvaona.






Dhondopant
Saturday, October 22, 2005 - 7:17 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

vvaa ²²... p`%yaokjaNa Aaplyaa view maQao barÜbarca Asatܲ².. ramaaya svaist.. ravaNaaya svaistÈÈ..saaroca barÜbar.

Yog
Saturday, October 22, 2005 - 10:57 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

pMtÊ
AgadI AcaUk ² yaalaaca mhNatat ]laTI gangaa vahaNao. in reality this is typical american white trash.. Ana %yaalaaca " vya>Isvaatn~\yaacaI " ma@ka mhNaUna ]laTI baanga doNaaro AQao-ipvaLo BaartIyahI Aaplyaatlaoca.... AaiNa ho badlaNa trI mauXkIlaca idsatya ²


Pardesi
Sunday, October 23, 2005 - 3:04 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

yaÜgaÊ

ijaqao doNyaasaazI ]<ar nasato tovha ApXabd vaaprNyaat yaotat.

QaÜnDÜpntÊ Kr vyai>svaatn~\ya mhNaala tr jagaacyaa pazI var kuzlyaa hI doXaat to s~I laa AjaUna imaLalaola naahI Aaho. Amaoirkotlaa maola hÜmaÜsaoipyana Baaritya maola hÜmaÜsaoipyana po@Xaa 200 300 vaYa- puZarlaolaa Aaho evaZoca. [qaohI bahutok izkNaI samaana bauiQama<aocyaa AaiNa samaana kama krNaayaa- s~IyaaÙa puÉYaancyaa tulanaonao kmaI pgaar idlaa jaatÜ.


Pardesi
Sunday, October 23, 2005 - 4:02 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

Finally I found the reference I was looking for.

Manusmruti in the last line of Verse (9.3)says women do not deserve freedom and has reduced the status of women to that of animals. I am referring to the last line of Verse (9.3).

Pardesi
Sunday, October 23, 2005 - 4:28 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

Aaplao vaod ]pvaod ]pinaiYado AaiNa purNao yaancaa malaa AitXaya AiBamaana Aaho. 6000 baI saI cyaa kaLat AapNa kolaolaI p`gatI AiBamaanaspd hÜtI. prntU Aata %yaa gaÜYTI bayaa-ca kalabaa( Aahot. ]da. sqaap%ya vaodat jaI nagaracaI rcanaa Aaho tsao Xahr Aata yaa kaLat ]Baarlao tr caalaola kaÆ Aayauvao-dat baayapasa saja-rI naahI mhNaUna kÜNaI tI krNaar naahI kaÆ prntU %yaaca vaoLI AXyaa hI gaÜYTI j,yaa yaa kaLat hI ]pyau> Aahot jasao kaivaL saazI Aayauvao-dat AÝYaQa Aaho prntU AlaÜpiqat naahI. mhNaUna XaovaTI %yaatlao caangalao to Gyaavao vaašT to saÜDuna Vavao hoca malaa AiBap`ot hÜto.

Aschig
Monday, October 24, 2005 - 5:22 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

peshawa, but of course what you do today is correlated with what happens in the future! I did not mean that the correlation has any moral or theological consequence for you as a person, but in whatever closed system you commit an act, that system gets affected. Thus if you burn a lot of energy on Earth, there will be that much less to go around for yourself (the rest of your life) and for others to follow you. Normally we do not think in these terms as we do not see the end of the pit.

When you go on a slightly larger scale, these relatively small actions stop being any nuisence. For instance how much money you spend or fossil fuels you burn do not really affect any part of the universe that is beyond the earth (or perhaps the solar system). On the other hand, if Russia decides to launch its surplus warheads in to space, whenever those hit any alien spacecrafts, they will have consequence for them.

I was told not to think in too cosmic terms. But no terms are really cosmic. All I am saying is that everythings gets done in "some" context and has consequences in that context whether or not you intended them.

This discussion does connect to the topic BTW. All this can (and will) change when people understand the consequences their actions have on the ecosystem they are part of and stop acting as if they are isalnd universes or immune from their surrounding, and when they stop following traditions blindly (like kanyadaan being done only by the father, or in fact any kanya-"daan" being done - what right does anyone have to do a "daan" of another human being?)

Gs1
Monday, October 24, 2005 - 9:26 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message



s~IÊ manausmaRtIÊ prMpra va badla.

prdosaIÊ tumhI tumacyaa pÜsTmQyao Asao mhTlao hÜto kI ‘manausmaRtImaQaIla eka XlaÜkat is~yaaMnaa janaavaracaa djaa- idlaa Aaho’

maaJyaa manausmaRtIcyaa vaacanaat trI manausmaRtImaQyao Asao kuzohI mhTlyaacao malaa AaZLuna Aalao navhto. mhNaUna maI tumacyaakDo saMdBa- maaigatlaa. ³ mauLat manausmaRtImaQyao tsao kuzoca na mhTlyaamauLo´ tumhI tÜ do] XakNaar naahI ho malaa maaihtI hÜtoÊ %yaamauLo tÜ ivaYaya maaJyaapurta toMvhaca saMplaa hÜta.

pNa tumhI ]<aramaQyao 'Manusmruti in the last line of Verse (9.3)says women do not deserve freedom and has reduced the status of women to that of animals' Asao tumacyaa ivaQaanaacao samaqa-na krNyaacaa p`ya%na kolaa Aaho %yaamauLo malaa ]<ar doNao Baaga Aaho.


³1´ sava-p`qama malaa ko kbaUla kolao paihjao kI Asao krNaaro tumhI ekToca naahI. dilatstana hI ivaBaajanavaadI saMGaTnaaÊ iK,Xcana imaXanarI AaiNa kmyauinasT dhXatvaadI yaaMcaa ha naohomaIcaa ]VÜga Aaho kI
³ a ´kuzlyaatrI jaunyaa ihMdU ga`MqaatUna puZcaa maagacaa XlaÜk na baGata ek XlaÜk ]calaayacaa.
³ b ´ %yaacyaahI puZcyaa maagacyaa AÜLI na baGata %yaatlaI eKadI AÜL ]calaayacaI.
³ c ´ AXaa AayasaÜlaoToD AÜLIcyaa saMdBa-hIna Aqaa-caahI Xa@ya tovaZa ivapyaa-sa krayacaa.
³ d ´ %yaalaa svat : cao vaaTola to inaYkYa- jaÜDayacao.
³ e ´ AaiNa maga ho baGaa ‘manausmaRtItlyaa kuzlyaatrI XlaÜkat Asao mhTlao Aaho’ Asao mhNauna ihMdU saMsaÌtIlaa baDvaayalaa sau$vaat krayacaI.

XaokDÜ AaiT-klsamaQauna maga hoca ‘Aqa’-- jaNau kahI maUL ga`Mqaat Asalyaap`maaNao ]QaRt hÜ} laagalao kI AsaM#ya saamaanya vaacakaMcaa pNa %yaavar sahja ivaXvaasa basaU laagatÜ. AaiNa Kroca kaya mhTlao Aaho ho na baGata to pNa hoca eokIva mhNaNao puZo maaMDU laagatat.

³2´ p`stut XlaÜk ho yaa karsqaanaacao ek DÜL\yaat JaNaJaNaIt AMjana GaalaNaaro ]dahrNa Aaho. kaya Aaho hI 9.3 yaa XlaÜkatIla AÜL Æ var maI mhTlyaap`maaNao QaÜpTuna QaÜpTuna A%yaMt kup`isaQa krNyaat AalaolaI AXaI hI AÜL Aaho...

‘na s~IsvaatM~\yaM Ah-tI’

yaa AÜLIcaa tumhIhI [kDo idlaolaa Aqa- kaya tr ‘manausmaRtImaQaIla eka XlaÜkat is~yaaMnaa janaavaracaa djaa- idlaa Aaho.’
³ ha tumhI svat : laavalaolaa Aqa- naahI Asao malaa vaaTto. sa%ya lapvaNyaasaazI mauL AÜLIcaa ]llaoKhI na krta f> ha Aqa-ca manausmaRtIt Asao mhTlao Aaho Asaa baoQaDkpNao Kpvaayacao kama kuladIp nayyar saar#yaa BaaDÜ~I ivaWanaaMnaI kolao Aaho. maga to KUp izkaNaI ka^pI posT hÜt gaolao´

ivapyaa-sa tr paihlaaÊ Aata vastuisqatI kaya Aaho to pahU..


nausa%yaa yaa AÜLIcaa XabdXa : Aqa- jarI Gaotlaa trI s~Ilaa svaatM~\ya Vavao AXaI itcaI yaÜgyata / xamata naahI. Asaa hÜtÜ. Ah-tIcaa Aqa- yaÜgyata Gyaayacaa kI xamata Asaa Gyaayacaa Æ
yaasaazI yaaca XlaÜkatlyaa pihlyaa tIna AÜLI pahU...

ipta rxait kÝmaaro
Bata- rxait yaÝvanao
rxaint sqaivaro pu~a
na s~I svaatn~\yama Ah-it

ipta baalapNaIÊ ptI t$NapNaI tr pu~ vaaQa-@yaat s~Icao rxaNa krtÜ. ³ karNa´ s~I svaatM~\yaasa ³svatM~pNao rhaNyaasa´ saxama naahI. Asaa saaQaarNa Aqa- inaGatÜ.

yaaca Aqaa-laa puYTI doNaaáyaa lagaocaca puZcyaa XlaÜkat kaya mhTlao Aaho Æ

‘ maulaIcaa yaÜgya vaoLolaa ivavaah na krNaara iptaÊ p%naIbarÜbar na rahNaara ptIÊ va ptIcyaa inaQanaanaMtr itcaI kaLjaI na GaoNaara pu~ ho inaMdosa pa~ Aahot’

Ajauna kahI XlaÜk pahU...

3.55 : svaklyaaNaacaI [cCa Asalaolyaa p`%yaok iptaÊ Baa}Ê navara va dIr yaaMnaI s~Icaa Aadr va sanmaana kolaa pahIjao.

3.56 : ijaqao s~IkDo pujyaBaavaanao paihlao jaato itqaoca dovataMcaa vaasa AsatÜ. ijaqao naahI itqao kuzlaohI XauBakaya- XauBafL dot naahI. ³ya~ naaya-stu pUjyantoÊ rmanto t~.. ha p`isaw XlaÜk´

3.57 : jyaa kuTuMbaatIla maihlaa du : Kat Aahot %yaa kuTuMbaacaa naaXa hÜtÜÊ tr jaoqao AanaMdat Aahot to BarBaraTIlaa yaoto.

3.58 : jyaa Garat is~yaaMcaa sanmaana hÜt naahI to Gar Xaap AÜZvauna Gaoto AaiNa eKadI ja,adU Jaalyaap`maaNao svat : caa naaXa GaDvauna Gaoto.

3.60 : jyaa Garat ptI ha p%naIlaa AanaMdI zovatÜ va p%naI ptIlaa AanaMdI zovato to Garca kayama AanaMdI rhato.

Aata saaMgaa kI kaya sa%ya Aaho AaiNa kaya prakÜTIcaa ivapyaa-sa Aaho Æ

prdosaIÊ tumhI ho mau_ama kolao Asao maaJao mhNaNao naahI. tsao nasaavao ho tumacyaa [tr pÜsTva$na laxaat yaoto. pNa ihMdu Qamaa-cyaa App`caaracaI jaI p`caMD maÜihma caca- AaiNa kmyauinasTaMnaI ]GaDlaI Aaho %yaalaa baLI pDu nakaÊ %yaaMcaa %yaacyaa maagacaa Dava AÜLKa AaiNa %yaalaa Xa@ya tovaZa sa%yaaQaairt ivarÜQa kraÊ to jamat nasaola tr ApUNa- maaihtIcyaa AaQaaro ikmaana Asao kahI Ajauna psarvaU naka evaZIca kLkLIcaI ivanaMtI Aaho.

³3´ ihMdUMcao AsaM#ya Qama-ga`Mqa Aahot. %yaat idlaolao sava- barÜbarca ikMvaa ]da<aca Asao maanaNyacaa p`Xnaca naahI. %yaa %yaa kaLap`maaNao barÜbar ikMvaa %yaa kaLathI cauk AXaahI gaÜYTI AsatIla. pNa kuraNa ikMvaa baayabalap`maaNao %yaacyaa XabdXa : palanaacaa ihMdU Qamaa-t Aaga`hca naahI. manausmaRtI toMvhahI baMQanakark navhtIÊ Aaja tr naahIca naahI.
maga ]gaaca kaya QaÜpTtaya Æ eKaVa pustkat mhTlao Aaho vaa p`oiYatanao saaMigatlao mhNaUna toca barÜbar AXaI ihMdu Qamaa-caI sa>I navhtI AaiNa naahI. ]laT ihMdu AahÜt mhNaunaca vaaTola to badla GaDvauna AaNau XaktÜ AapNaÊ jaunyaatlao jao jao hvao to Gao] XaktÜÊ jao nakÜ to TakU XaktÜ. kahIca na Gaota sava- navyaanaoca sagaLo zrvaU laagalaÜ trI caalaola. p`Xna AapNa AaplaI maanaisakta badlaayacaa Aaho ]gaaca Qamaa-laa kaya dÜYa Vayacaa Æ mausalamaana vaa k^qaa^ilak AsatÜ mhNajao kLlao Asato kI Qamaa-caI sa>IcaI gaulaamaI mhNajao kaya to...

³4´ Aaplyaa baáyaaca prMpra va p`itk yaaMnaa Aajauna ikmaana Aa^naa-maoMTla vh^lyaU trI Aaho Asao malaa vaaTto. ihMduMnaa svat : laa ihMdU mhNavaUna GyaayacaI laaja vaaTavaI Asaa pwtXaIr P`ya%na ma^ka^lao - ma^@samaular jaÜDgaÜLInao sau$ kolaa. caca- AaiNa kmyauinasT Ahina-Xa toca krt Aahot. AXaa vaoLolaa hI p`itk va ³ inaÉpd`vaI ´ prMpraÊ saNa ha AaplaI ihMdU AayaDoMiTTI A^saT- krNyaacaa ]<ama maaga- Aaho Asao maaJao mat Aaho. ³ var kuNaItrI idlaolyaa ilaMkmaQyao eka AB but not c AXaa D maulaInaohI AMXat : Asaoca mat maaMDlyaacao baGauna baro vaaTlao. ´

AnaadI kalaat Aaplyaa jyaa puva-jaaMnaI hI saMsaÌtI ]BaI kolaIÊ %yaaMcyaaXaI svat : laa Ìt&tonao jaÜDNyaacaa ha ek p`itka%mak maaga- Aaho Asao malaa vaaTto. Aqaa-tca inaNa-ya jyaacaa %yaacaa... Aaplyaa roots XaI jaÜDlaolao Asaavao ka AaiNa kXaap`karo Asaavao hI p`%yaokanao svat : saazI zrvaayacaI gaÜYT Aaho. kÜNaI iTklaI laavaola tr kÜNaI ]pinaYadoÊ AarNyako AByaasaola...


vaacaNaaáyaaMnaI Aaplao AnaumaÜdna vaa ivarÜQa naÜMdvalyaasa maI Ìt& raihna.





Limbutimbu
Monday, October 24, 2005 - 9:53 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

mast ro jaIyasa² Cana pÜsT ho²
vaOcaairk slaÜ pa^yaJainanga yaovaZ Jaala ho kI hllaI BaTjaI laÜk doiKla EauitÁ smaRtI puraNaÜ> flap`aP%yaqa-ma Asa na mhNata kovaL puraNaÜ> Asao mhNatat EauitÁ smaRtI mhNaNyaacao TaLtat² manausma`utIlaa naavao zovaNyaacaI prmpra Xao idDXao vaYaa-ncaI ho va bahujana samaajaat hI ivaYavallaI baamaNaanaa zocaNyaakrta Kupca pUvaI- laavalaI gaolaI ho² jyaanaI laavalaI %yaancao sansqaa%mak kaya- A%yalp hÜto iknvaa baamaNaanaa iKjavaNyaasaazI daravar laavalaolyaa paT\yaanpurto mayaa-idt hÜto napoxaa kalaÝGaat kovaL ihngaNao iknvaa ryat saar#yaaca sansqaa iTkuna na rha%yaa. jyaancao ]_oXa inaKL hÜto to iTklaoÊ vaaZlaoÊ jyaancao navhto %yaanaa kovaL Aagalaavau Ana AagaKavau Anauyaaš imaLt gaolaoÊ BaanDarkr varIla hllaa ho %yaacaoca VÜtk ho²
kaiXmarI pinDtanca jao Jaala to ]va-rIt Baartat doXaI ihndU ( jao kmyauinasTÊ dilatÊ p^nqarÊ caca- AaiNa ho purlao naahI mhNauna gaolyaa kahI vaYaa-t iXavaQama- sqaapna kÉna %yaa naadanao ) ho laÜkca GaDvaNaar hot ka AXaI Xanka yaavaI AXaI pirisqatI JapaT\yaanao badlat ho² AaiNa ihndU Qamaa-var AaGaat krayacaa tr %yaacyaa vamaa-var mhNajaoca ba`a*maNa samaajaavar hllaabaÜla krNao AÜGaanaoca Aalao² to hÜt AahoÊ f> vaaLut tÜnD Kupsauna basaNaaáyaanaa %yaacaI ifikr AsaNaar naahI² yaa vyaitir> Anya jaatIjamaaitncao Asa krNyaamaagacyaa fayaVatÜT\yaacao Anya inakYa puvaI-hI hÜtoÊ AatahI vaogaLo Asau Xaktat pNa ba`a*maNa vagaa-sa KccaI krNyaacao ekklamaI YaDyan~acao itLaitLanao ka pNa sahBaagaI AsaNaaáyaancaI san#yaa idvasaongaiNak BauimatIya pwtInao vaaZtanaa idsato Aaho²
:-)

Lovevin
Monday, October 24, 2005 - 10:07 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

va re GS1...maan gaye..

Prajaktad
Monday, October 24, 2005 - 10:18 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

gs1 tumacao maaihitpuNa- pÜsT AitXaya AavaDlao.tumacyaa pÜsT\laa maaJao AnaumaÜdna.
" gava-sao khÜ hma ihMdu ho "


Tanya
Monday, October 24, 2005 - 10:38 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

jaI esaÊ varcao post KrcaÊ perfect post Aaho.


Charu_ag
Monday, October 24, 2005 - 10:47 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

jaI esaÊ Kup maaihtIpuNa- pÜsT Aaho.

var maaJyaa eka pÜsT maQyao maI ihMdu AayaDoMTITIcaa mau_a maaMDlaa hÜta. gammat AXaI Aaho ik mauislamaÊ iK,Xcana AaiNa [tr kuzlyaahI Qaima-yaalaa Aaplaa Qama- saaMgatanaa saMkÜca vaaTt naahIÊ navho %yaacaa AiBamaana AsatÜ.dudO-vaanao ‘hÜÊ maI ihMdu Aaho’ Asao AiBamaanaanao saaMgaNaaro tumacyaa saarKo laÜk far ivarL Aahot.

kaiXmarI pMDItaMsaarKoca AaNaKI ek ]dahrNa [qao Vavao laagaola.

tumhI prdoXaatÊ ivaXaoYatÁ yaurÜpat AsaalaÊ rs%yaanao jaaNaro kuNaI [raNaI kaiXmarI tÜMDavaL\yaacao svatÁ huna baÜlaayalaa Aalao ³[qao ek @laa^ja kIÊ tumhI ihMdu vaaTt Asaala tr´ AaiNa ]%saahanao ‘hma AfgaanaI hO AÝr hma idllaI mao rhto qao’ Asao baÜlaNyaacyaa AÜGaat saaMgau laagalaoÊ kI kutuhla mhNauna %yaaMcao naava ivacaara. %yaacyaa naavaat iXavaÊ ramaÊ saÜmaÊ jaanakIÊ gaMgaa ho Xabd pahuna Aaplyaalaa AaXcaya- na@kIca vaaTto.

ho laÜk mhNajao talaIbaaNaI rajavaTIcyaa kaLat AfgaanaIstanaatuna Baartacyaa AaEayaalaa Aalaolao AfgaanaI ihMdu hÜt. %yaanaI Anaok yaatnaa BaÜgaunasauwa hI Aaplaa Qama- saÜDlaa naahI.‘tumhI ihMdu Qama- pLayalaaca hvaa’Ê AXaI sa>I kuNaIhI kolaI navhtI tirhI AnaokanaI marNa p%krlaoÊ Gardar saÜDlao pNa Qama- saÜDlaa naahI.

Baartat AaEaya imaLalyaanaMtr samaajaat %yaanaa samaavauna GaoNyaaca Kup maÜz kaya- saMGaÊ BaajapaÊ ivaXva ihMdu pirYad AXyaa saMGaTnaanaI kolao. inavvaL AaEaya do}na BaagaNaar navhto tr %yaacyaa barÜbar rÜTI baoTI vyavahar sauÉ krNyaacao maÜlaacao kama kolao.
pNa dudO-vaanao ‘Ama@yaacyaa [Ftar paTI-t tmako naoto camaklao’Ê Amauk pad`I ho baÜlalao‘Ê tma@yaa jamaatIcyaa yaa maagaNyaa sarkar maanya krola’Ê yaa AaiNa AXyaa baatmyaa zLk pNao ra~Midvasa maaqaI maarNaaraÊ Aaplaa so called Qama-inarpoxa imaDIyaa ihMdud\vavaadI saMGaTnaanaa maa~ paNyaat pahtÜ. AXyaa vaoLI %yaanao DÜL\yaavar p+I baaMQalaolaI Asato. yaa AaiNa AXyaa Anaok gaÜYTI kLayalaa kuNaI AfgaanaI iXavarama ikMvaa saÜma ikMvaa jaanakI BaoTavaI laagato.

[qao malaa Anaok AfgaanaI kuTuMba BaoTlaI ³iTklaI [Ôo@T ´Ê tI jyaa AiBamaanaananao ihMdu Qamaa-cao AacarNa krt Aahot to pahuna Krca Kup iXakayalaa imaLt.

Baartat pseudo- secular naavaacaI ek navaI baaMDgauL vaMXaacaI jamaat ]dyaalaa yaot Aaho. JNU AaiNa t%sama izkaNaI %yaaMcaI paLmauLM Aahot. %yaaMcao ekca QaÜrNa kI jao jao kahI ihMduMcao Aaho to to vaašT. ihMdu Qamaa-laa badnaama krNyaat yaaca laÜkMcaa savaa-iQak vaaTa Aaho. hjaarÜ ihMdu maolao trI caalatIla pNa eka hI so called AlpsaM#yaaMkalaa Qa@ka laagata kamaa nayao. dudO-vaanao yaatIla bahutaMXa janmaanao ihnduca Aahot. AlpsaM#yaakaMcyaa ]warakrta AaiNa ihMducyaa naaXaakrtaca Aaplaa janma Jaalaolaa Aaho Asa %yaanaa vaaTt. yaa laÜkaMcyaaca hatat imaDIyaaÊ maga kayaÊ ihMdunaa ijat@yaa iXavyaa Gaalata yaotIla itt@yaa Gaalaayacyaa.


Giriraj
Monday, October 24, 2005 - 11:14 am:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

barM JaalaM GS tU yaÜgya p`karo yaa baabaI spYT kolyaat.


Priya
Monday, October 24, 2005 - 12:32 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

gaÜivaMdÊ tumacao pÜsT naohmaIp`maaNaoca mau_osaUd AaiNa maaihtIpUNa- Aaho. malaa ek XaMka Aaho. tumhI is~yaaMba_la caaMgalao ³Æ´ ]llaoK Asalaolao [tr XlaÜk ]wRt kolao AahotÊ pNa %yaamauLo s~I svaatM~\ya doNyaayaÜgya naahI ha ]llaoK ³AgadI %yaa XlaÜkacyaa [tr AÜLI laxaat Gao}nahI´ samaqa-inaya zrtÜ kaÆ AaiNa ho zrvaNaaro puÉYa kÜNaÆ ³Kro tr %yaa AaQaIcyaa AÜLIMnaI kaya far frk pDtÜ tohI malaa kLlaolao naahI AaiNa yaacaa sava-svaI dÜYa maaJyaa A&anaacaa.´ ip%yaanaoÊ ptInaoÊ pu~anao rxaNa kravao vagaOrohI puÉYaaMnaIca prspr zrvaayacaoÆ itcao Asao kuNaapasaUna trI rxaNa krayacaI vaoL ka AalaI yaacaa ivacaar kuzo kolaa Aaho ka kuzlyaa ga`MqaatÆ Aamacao rxaNa kra AaiNa Aamhalaa svaatM~\ya nakÜ Asao is~yaaMnaI saaMigatlyaacaa ]llaoK Aaho ka kuzoÆ Asaola tr zIk naahI tr tumhI saaMigatlaot to puÉYap`Qaana vyavasqaocaaca Baaga navho kaÆ

iXavaaya kovaL tumacaI ihMdU mhNaUna identity assert krNyaasaazI Aaja caukIcyaa vaaTNaaáyaaÊ na pTNaaáyaa ÉZIÊ prMpra paLt rhavyaat yaat kaya tk- AahoÆ Aaplao ihMdu%va ho Asao sqaaipt vhayalaa hvao kaÆ AaiNa maga trI AapNa svatÁlaa purÜgaamaI mhNavaUna GyaayacaoÆ ka tr Aaplaa Qama- Aaplyaavar kuzlyaa ga`Mqaacao ikMvaa maaNasaacao eokayacaI sa>I krt naahI mhNaUnaÆ pNa maga yaa ÉZIÊ prMpra paLNyaacaI hI Apoxaa mhNajao trI AaDmaagaa-nao toca Jaalao naaÆ

tumacyaa pÜsTlaa ikMvaa ivacaarQaarolaa ha ivarÜQa naahI tr %yaa inaima<aanao manaat Aalaolao ivacaar Aahot AaiNa %yaaMcaI saMgatI laagaayalaa madt imaLavaI hI [cCa Aaho.


Pinaz
Monday, October 24, 2005 - 12:43 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

gs1, ³tumhIca gaÜivaMd ka Æ´ AitXaya maaihtIpuNa- pÜsT Aaho tumacao. maI manausaRtI vaacalaoca naaihyao %yaamauLo malaa maaihit naahI. pNa ip`yaa mhNatat tohI pTto. ihMduÊ [slaama ikMvaa [tr kÜNa%yahI Qamaa-nao baašlaa Kalacaa djaa-ca idlaa Aaho. tÜhI ivanaakarNa. vaoLot lagna laavaayacaI jabaabadarI ip%yaacaI ka Æ baašlaa svatahalaa inaNa-ya Gaota yaot naaih ka Æ pNa tumacaI maaihtI Kupca Cana Aaho. Kup AByasa Aaho vaaTto tumacaa.

Pinaz
Monday, October 24, 2005 - 12:52 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

Kr mhnajao gaÜivand tumacyaa saar#ya ivaWanaala maI ivarÜQa krNao yaÜgya naaih. pNa Ajauna ek saaMgavaosao vaaTto raga nasaavaa.
ABCD ivaYayaI tumhI mhTlao. mhNajao America Born Confuse Desi, Asaoca naa Æ
tumhI %yaa laoKtlyaa
AB mauilalaa "not C" Asao mhNalat. krNa itcao ivacaar tumacya ivacariXa jauLlao. jyaaMcao ivacaar tumacyaaiXa jauLt naiht to "confused" AaiNa jyaMcao jauLtat to "not confused" Asao ksao mhNat yao[la Æ
tumhI Kup AByasa kolaya ho AsaunahI maI baÜlalao. tumacaa Apmaana Jaalaa Asao vaaTlyaasa @Xamaa kra.
maiJa Aaš malaa ragaanao naohima ÔTkL mhNato.


Gs1
Monday, October 24, 2005 - 2:01 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message



ip`yaaÊ

³1´ manaunao ikMvaa [tr kÜNaIhI ga`Mqakaranao mhTlao Aaho to sava- yaÜgya Aaho Asao maI mhaTlaolao naahI ³ Ìpyaa mau_a ³3´ vaacaa´. %yaamauLo puZcao p`Xna gaOrlaagaU Aahot.
manaunao s~IyaaMnaa pXaUcaa djaa- idlaa Aaho ha KÜDsaaL p`caar maI tÜ puNa- XlaÜkÊ naMtrcaa ek AaiNa AaQaIcao kahI XlaÜk do]na KÜDuna kaZlaa Aaho evaZoca.

³2´ p`itkÊ prMpra yaaMcaa ]llaoK krtaMnaa maI sava- ha Xabd vaaprlaa naahI AaiNa f> ‘inaÉpd`vaI’ ha Xabd vaaprlaa Aaho. AaiNa to sauwa Aaplyaalaa pTola tr AaiNa pTola %yaa maagaa-nao Asao spYT kolao Aaho. ³ Ìpyaa XaovaTcaa mau_a vaacaa´ %yaamauLo %yaavarcyaa AaxaopaMcao karNa kLlao naahI.

ipnaaJa tumacyaa pihlyaa p`Xnaalaa var ³1´ maQyao ]<ar idlao Aahoca.

dusara ABCD ba_lacaa. %yaa maulaIlaa ]_oXauna ha Xabd [qao vaaprlaa gaolaa hÜta. pNa itcao ivacaar vaacalyaavar to malaa %yaatlaa kovaL assertion caa Baaga saÜDta pTlao naahIt ³ ivaXaoYat : Apmaana vagaOro ´ trIhI to spYT vaaTlao confused vaaTlao naaiht mhNaUna maI tsao ilaihlao Aaho. %yaat pTNyaa na pTNyaacaa p`Xna yaot naahI.









Priya
Monday, October 24, 2005 - 2:45 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

gaÜivaMdÊ tumhI Aa<aa ilahIlaolao ]<ar ivaXaoYa pTlao naahI ho ilahIlyaaba_la AaQaIca tumacaI xamaa maagato. KrM tr ]<ar Vayacao TaLlyaasarKo vaaTlao. iXavaaya tumacao AaQaIcao pÜsT naIT na vaacataca maI maaJao pÜsT kolao Asao tumhalaa vaaTlyaasaarKo idsato. to tsao naahI.

manaunao ikMvaa kÜNaa ga`Mqakaranao mhTlaolao yaÜgya Asaolaca ³ikMvaa tumhalaa pTtoca´ Asao naahI tr maga %yaacao spYTIkrNa doNyaacao p`ayaÜjana kayaÆ tumhIca baakIcyaa kahI XlaÜkaMcaa ]llaoK kÉna ivacaarlao Aaho kI ‘Aata saaMgaa sa%ya kaya Aaho AaiNa ivapyaa-sa kaya Aaho’ mhNajao tumhI jao sagaLo XlaÜk ilahIlao Aahot to tumhalaa sa%ya vaaTtat Asaa malaa Aqa- vaaTlaa tr to sava-svaI caUk Aaho kaÆ

itsaáyaa mau_\yaat tumhI ihMdu Qamaa-t kXaI sa>I naahI ³AaiNa [tr Qamaa-t kQaI Aaho´ ho ilahIlao Aaho AaiNa caÝqyaa mau_\yaat p`itkM AaiNa ³inaÉpd`vaI´ prMpra identity assert krNyaacaa ]<ama maaga- Aaho Asao tumacao mat Asalyaacao ilahIlao Aaho. inaÉpd`vaI kaya ho kÜNaI zrvaayacaoÆ kuMkU laavaNyaanao ]pd`va hÜtÜ karNa na pTNaarI gaÜYT kravaI laagato. Aaplao knyaadana krNao caukIcao ho is~yaaMnaI zrvalao tr kaya cauklaoÆ kI ho is~yaaMnaI zrvaayacao kI naahI ho samaajaanao / puÉYaaMnaI zrvaayacaoÆ

punha ekda - tumhalaa ivarÜQa nasaUna maaJyaa ivacaaraMcaa gauMta sauTavaa ha hotU Aaho.

jaata jaata maaJaa ek AnauBava ilahIto. ekda TV var malaa phayacaa Asalaolaa ek kaya-Ëma laagalaa hÜtaÊ pNa malaa tovha savaD navhtI. navaáyaanao ivacaarlao tr maI mhTlao kI svayaMpak vhayacaaya Ajauna. tovha tÜ mhNaalaa kI to kaya ‘tuJaM’ kama Aaho kaÆ tulaa kaya-Ëma baGaayacaayaÊ tU baGa. maI baGatÜ jaovaNaacaM kaya krayacaM to. tovha maI jao svaatM~\yaaba_la ilahIlao Aaho tÜ maaJyaa svatÁcyaa baabatIt gaOrlaagaU mau_a Aaho. malaa to kuNaI ‘idlaolao’ naahI ikMvaa maI imaLvalaolao naahIÊ to Aahoca.


Dineshvs
Monday, October 24, 2005 - 3:23 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

maI manausmaRtI vaacalaolao naahI. pNa maaJyaa vaacanaat Asao Aalaoya ik manau ih ek vya>I navhtI. Anaok jaNaanaI imaLuna ho ilaihlao Aaho.
tsaoca ih Ô> %yaa kaLat jao hÜt hÜtoÊ %yaacaI smaRtI mhNajao naÜMd Aaho. tÜ AadXaa-caa vastupaz navho.
baaik caukIcyaa laÜkancyaa hatat Qamaa-cao AiQakar gaolyaanaoÊ %yaa laÜkanaI Qamaa-caa caukIcaa Aqa- laavalyaanaoÊ sava-ca Qamaa-Mcaa sa%yaanaaXa Jaalaaya. ³šqao sa%yaanaaXa caa Aqa- XabdXaÁ Gyaayacaa.´


Pardesi
Monday, October 24, 2005 - 3:35 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

ja,I esa 1Ê

vaNa-Baod AaiNa jaatIBaod yaavar saQyaa cacaa- caalau nasaUna ilangBaoda ivaYayaI caalau Aaho. AaiNa ihnduQamaa-itla ]dahrNao yaa saazI Aahot karNa [qao %yaa Qamaa-cao laÜk Aahot. XaovaTI sava- Qamaa-t toca Aaho. kuzo iTklaIÊ magaLsau~Ê tr kuzo baurKa.

s~I svaatn~ doNyaacyaa laayakIcaI naahIÊ iknvaa itcaI tI pa~ta naahI. ho vaacaNao ha samas~ s~I vagaa-caa Apmaana Aaho. is~laa svaatn~ doNaaro ho kÜNaÆ AaiNa AXyaa partn~at jagaNaayaa- s~I cao sqaana kayaÊ kÜNaI saangaola kaÆ

s~I hI maaNausa Aaho. maanava vanXa puZo naoNyaamaQyao itcaa AQaa-huna AiQak sahBaaga Aaho. maga itlaa duyyama sqaana kaÆ maaNausa Aaho mhNauna svaatn~ ha itcaa hI janmaisaQd AiQakar Aaho.

itna caar ipZ\yaa AgaÜdr itlaa XaO@XaiNak sanQaI hI ]plabQa navhtI itcaa Aata pya-ntcaa p`vaasa ]llaoKinaya Aaho. karNa p`%yaok ipZItlyaa s~Inao ek­ek puZcaa pllaa gaazlaa Aaho.

XarIrXaas~at tr Asa saapDla naahI kI is~caa maondU iknvaa œudya puÉYaancyaa tulanaonao kmajaÜr Aaho maga itlaa saamaaijakÊ rajaikyaÊ Qaaima-kÊ AQyaai%makÊ vaOcaairk samaana svaatn~ na imaLNao ha Anyaaya naahI kaÆ

laÜksa<aomaQyao savaa-ncao r@XaNa krNaara kayada AsatÜ. AamhI tumacao r@XaNa krtÜ Asao saangaUna [ga`jaaÙI ihndustana ksao baLkavalao ho savaa-Ù maaiht ca Aaho.
AaNaI kayaVAa cyaa rajyaat kÜNaI rama AaiNa ravaNa dÜGaancao hI AnaukrNa k$ nayao karNa ravaNaacao AnaukrNa krNaara AphrNaasazI tr ramaacao AnaukrNa krNaara Aa%madhnaasaazI ]Vu> kolao mhNauna Aat jaayacao.



Aschig
Monday, October 24, 2005 - 3:53 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

Manusmruti is an "interesting" document. It is indeed a collection put together by many. It is the basis of law in not only India but many other countries (I will hunt up specific refs and put them in later). Manusmruti was a compendum of social code and has a very interesting structure. On ALL points (relating to ruling, behaving, insurance, daan, travel and what not) it firmly says what is THE correct way to do it. In the next subclause it goes on to say: "if you can not do it that way, this is how you SHOULD do it ..". In the next one it says that if even that is not possible, you should do it this way and on and on and on stating every possible socially allowed way at the time it was compiled.

So perhaps at that time it was "decided" that women are not capable of caring for themselves (or broad mindedly we can even say that it was considered that women are so precious that other need to care for them).

But, of course women should be treated with the same respect that men are. Really, the onus is on women to ensure that they get the correct treatment. While GS1's post is scholerly and well written, I liked Priya's post since she took only the parts that were *really* relevant.

It is one thing to say proudly that you are a Hindu (I do) and to look at matters which transcend all religions. As I have stated in my earlier post, the tradition of kanya-"daan" is itself silly (to put it mildly).

Chafa
Monday, October 24, 2005 - 4:11 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

yaa sagaL\yaa pÜsTsa Aa<aa vaacalyaa. AaiNa ip`yaalaa jaÜ p`Xna pDlaa AgadI naomaka tÜca p`Xna GS1 naI idlaolao spYTIkrNa vaacatanaa malaa pDlaa hÜta. pNa %yaanaMtrcyaa sagaL\yaa ‘sauroK pÜsT’ cyaa p`itËIyaa vaacaUna qaÜDa gaÜMQaL Jaalaa kI kÜNaalaahI ho spYTIkrNa KTkU nayaoÆ AaiNa maga ip`yaacao pÜsT vaacalao AaiNa manaasaarKo vaaTlao. GS1 tumhI Cana AByaasapUva-k ilahIlao Aahoca pNa %yaa eka XlaÜkacaa Aqa- maa~ lapta lapt naahI Asao vaaTto.

ho cacao-cyaa AÜGaat vaaTlao to ilahIlao. %yaavaÉna navao inaYkYa- kÜNaI kaZU naka.
jaata jaataÊ AaiXaYa tumacao ivacaar pTtat poXavaa tumacao naahIt. :-)


Peshawa
Monday, October 24, 2005 - 5:15 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

aschig I agree with you completely ...

u said >>> All I am saying is that everything gets done in "some" context and has consequences in that context whether or not you intended them.>>>

this is true that everything is in context and if context is removed it sounds *silly* so if the end of pit i.e. existence value of human race is not of any importance then saving energy is as *silly* as doing kanya daan...

Context is important and i feel many times on discussions about gender inequalities ,traditions we loose this very important aspect. We assume when we say *blindly follow * traditions that every human being sees things in *prevalent* context which is by no means true. Every one chooses his/her own system parameters.

However it may sound improper humans develop systems that are based on inequalities of some sort. If some system has chosen gender as its parameter i think nothing wrong in it because as aschig has pointed out some consequences are unintended for.

Please note I am not against gender equality but as aschig says any system will have negatives and Manu system (traditions) are going to have them as well. What I am saying if you find something not applicable to you don’t follow it.

Freedom is a tricky thing to handle and for almost over thousands of years we (humans) are grappling with it...


Rachana_barve
Monday, October 24, 2005 - 6:36 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

pMt ]gaIca Aqaa-caa Anaqa- k$ naka ..iTklaI laavaNao na laavaNao vagaOro saarKo lahansahana issues Aahot.. ravaNaaya svastI kaya %yaatÆ

Maitreyee
Monday, October 24, 2005 - 9:22 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

ip`yaa Ê naomako AgadI maaJyaa manaatlao ilaihlaosa :-)

Bhagya
Monday, October 24, 2005 - 11:25 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

gs1 Ê tU manausmaRtI var AaiNa ekUNaca jao ilaihlaM AahosaÊ to nausatIca tuJaI vaOcaairk p`galBata daKvat naahIÊ tr saKÜla saMXaÜQanaacaI vaR<aI AaiNa vyaasaMga pNa daKvatM.
AaiNa jyaalaa jao yaÜgya vaaTolaÊ %yaanao to kravaoÊ jasao kÜNaI iTklaI laavaavaI ikMvaa kÜNaI ]pinaYado vaacaavaI ho pNa barÜbar.
idnaoXaÊ caukIcyaa laÜkaMcyaa hatat Qamaa-caa AiQakar gaolyaanao sa%yaanaaXa Jaalaaya ho pNa 100 T@ko Kro.


Dhondopant
Monday, October 24, 2005 - 11:36 pm:   Edit Post Delete Post Print Post  Link to this message

rcanaa .... to tu TIklaI cyaa saMdBaa-t mhTlao Aahosa Asao vaaTt naahI. trIhI " p`%yaokjaNa Aapaplyaa view maQao barÜbarca AsatÜ. f> ekmaokavar gaÜYTI laadu nayaot mhNajao Jaala. " ho tumaca vaa@ya lahanasahana issue cyaa baabatIt zIk vaaTto. pNa kÜNata issue lahanasahana ho kÜNa zrvaNaarÆ jaÜ TIklaI šXXau Aamhalaa maÜza vaaTtÜ tÜ tumhalaa lahanasahana vaaTtÜ. toMvha jaa] Va Jaala.

mauLat vya>IsvaatM~\ya Asao kahI nasato. AaplaI p`%yaokacaI jaIvanao hI %yaa %yaa kalaKMDatIla samaajaacaI jaDNaGaDNa kXaI Aaho %yaavar Kup AvalaMbauna Asato.

XaotkrI ipkvatÜ... mhNauna AapNa KatÜ. laxaat Aalao naa Aamhalaa kaya m*Naavayaacao Aaho toÆ


मायबोली
चोखंदळ ग्राहक
महाराष्ट्र धर्म वाढवावा
व्यक्तिपासून वल्लीपर्यंत
पांढर्‍यावरचे काळे
गावातल्या गावात
तंत्रलेल्या मंत्रबनात
आरोह अवरोह
शुभंकरोती कल्याणम्
विखुरलेले मोती








 
Web maayboli.com

Topics | Last Day | Tree View | Search | User List | Help/Instructions | Content Policy | Notify moderators